CHŘEST - PŘÍRODNÍ AFRODISIAKUM

Chřest lékařský, lidově též „špargl“, je druh jednoděložné rostliny z čeledi chřestovité. Mladé výhonky se používají jako zelenina. Kromě toho se pěstuje i jako okrasná rostlina.

Chřest je v Česku nejoblíbenější a nejcennější jarní zelenina v sezóně od dubna do června. Chřest je vytrvalá zelenina, ze které se vždy na jaře sklízejí mladé pazochy (prýty, nebo lidově stonky). Podle způsobu pěstování jsou buď bílé, fialové nebo zelené. Bílý chřest je vybělený pěstováním bez přístupu světla (přihrnutím zeminy). Má jemnější chuť a silnější vláknitou slupku. Zelený chřest je naopak výraznější a má jemnější slupku.

Chřest je přirozeně sladký, křehký a šťavnatý. O všechny tyto vlastnosti ale snadno přichází kvůli rychlému posklizňovému metabolismu. Pokud můžete, zkuste chřest nakoupit i zpracovat v den sklizně. Čerstvých chřest je krásně křehký, neohebný a ve svazku mezi sebou vrže. Čerstvý chřest také na řezu pouští lepkavou šťávu a při ochutnání hezky křupe. S tím jak stárne, přichází o svou sladkost , postupně uvadá a zároveň dřevnatí. Čerstvost se odráží i na vzhledu hlaviček - čerstvé jsou uzavřené a pevné, postupně se ale otevírají a vysychají.

Chřest si stále častěji nachází místo v nejrůznějších receptech, ať už jako předkrm, polévka nebo hlavní jídlo. Paleta úpravy chřestu je taktéž rozmanitá. Chřest lze upravit vařením, zapékáním, smažením i grilováním. Mimo to patří chřest do zdravé stravy díky své bohaté porci vlákniny a vitamínů, které jsou důležité pro náš organismus. Toto jsou nejspíše hlavní důvody, proč je téměř na denním pořádku, že se chřest objevuje v našich jídelníčcích.

Před zpracováním je potřeba chřest zbavit vláknité slupky a tužšího konce, který bývá dřevitý. Bílý chřest vždy oloupejte po celé délce. Tenký zelený chřest někdy loupat ani není potřeba. Silnější zelený chřest většinou postačí oloupat ve spodní třetině prýtu. Použijte ostrou škrabku – je to nejrychlejší a nejšetrnější postup.

Konzumace chřestu má velmi pozitivní vliv na náš organismus. Chřest obsahuje poměrně velké množství vlákniny a vitamínů: beta-karoten, vitamíny B, vitamín C, E a K, kyselinu listovou, kyselinu asparagovou, esenciální oleje nebo riboflavin. Ze stopových prvků obsahuje vápník, fosfor, hořčík, draslík, zinek, železo a jód. Má nízký obsah cukrů a nízkou energetickou hodnotu (pouhých 25 kcal/85 Kj na 100g), je tedy také vhodný jako dietní strava. Mezi některé z jeho léčivých účinků patří například snížení hladiny cholesterolu, dále

zlepšuje metabolismus, upravuje hladinu cukru v krvi, má pozitivní vliv na funkci ledvin, močový měchýř i močové cesty, brání zadržování vody v těle, omezuje

tvorbu křečových žil, zmírňuje menstruační bolesti, podporuje plodnost a v neposlední řadě působí jako afrodisiakum.